Vědomostní portál k termodetekci Bosch

Než začneš měřit, je třeba vzít v úvahu několik věcí. Modely GTC nabízejí např. různé možnosti pro barevnou stupnici podle individuální preference. Dáváš přednost intuitivním barvám jako při žíhání, duhové barevné stupnici, psychologickému barevnému vykreslení nebo jednoduchým odstínům šedé?

Při malých teplotních rozdílech doporučujeme kontrastnější barevnou paletu (např. duhovou barevnou stupnici), zatímco u větších rozdílů jsou intuitivnější méně kontrastnější barvy (např. barvy jako při žíhání).

Aby byl termosnímek kontrastnější, a tedy dobře vypovídající, musí se za určitých okolností přizpůsobit odstupňování. Naše termokamery za tímto účelem nabízejí praktickou funkci uzamknutí, pomocí které můžeš rychle a jednoduše nastavit optimální odstupňování.

Pokud chceš například provést termografickou analýzu okna, pod kterým se nachází topné těleso, toto těleso změní celý termosnímek, takže rozlišení teplot u okna není tak dobré. Abys tomu zabránil, můžeš s termokamerou přistoupit co možná nejblíž k oknu, takže topení již není na termosnímku vidět. Poté pravým horním tlačítkem barevnou stupnici zafixuj – a pak už můžeš vytvořit detailní obrázek i z větší vzdálenosti. Alternativně je to možné také v manuálním režimu.

Objekty bys měl měřit pokud možno v suchém stavu, protože déšť a jiné srážky mohou mít vliv na teplotu povrchu. Rovněž je třeba vyhnout se slunečnímu záření, které způsobuje zahřívání. Dále doporučujeme provádět venkovní termodetekci v časných ranních hodinách. Vysoká vlhkost vzduchu a vítr mají rovněž negativní vliv na přesnost naměřených hodnot a je třeba se jim vyhnout.

Kromě toho není vhodné provádět měření v bezprostřední blízkosti zdrojů tepla (např. kamen). Případně je lze také zakrýt a snížit tak jejich vliv. V mnoha případech termodetekce u staveb představuje optimální roční období pro měření podzim a zima. Pak je dostatečně velký rozdíl teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím pro efektivní lokalizaci problematických míst (doporučený minimální rozdíl: 10 °C).

Pokud chceš zjistit přesnou hodnotu ve stupních Celsia, měl bys v každém případě nastavit emisivitu a odraženou teplotu. Zabráníš tak zkreslení naměřených hodnot vlivem silného odrazu.

Emisivitu zjistíš u přednastavených materiálů v přístroji nebo ji můžeš odhadnout na základě vlastností povrchu. Pro určení odražené teploty bys měl nejprve zkontrolovat, zda se jedná o přímý, nebo nepřímý odraz. Přímý odraz se často vyskytuje u hladkých povrchů a poznáš ho v termosnímku (např. okenní tabule). V takovém případě lze použít hodnotu teploty odrážejícího objektu jako odraženou teplotu. Nepřímý odraz se naproti tomu vyskytuje většinou u drsných povrchů (např. omítky). Zde zjisti průměrnou teplotu před měřeným objektem a nastav ji jako odraženou teplotu.

V případě silně odrazivých povrchů, jako je lesklý kov, doporučujeme použít matné černé lepicí pásky či speciální spreje. Když je připevníš nebo naneseš na odrazivý objekt, absorbují po krátké době jeho teplotu a můžeš ji spolehlivě určit na základě vysoké emisivity. Vliv odrazu vlastního tepla tělesa lze minimalizovat měřením pod mírně šikmým úhlem.

Alternativně může pomoci použití teplotní sondy (typ K) s infračerveným teploměrem GIS 1000 C. Použití teplotní sondy zamezí jakémukoli odrazu a teplota se měří přímo tím, že přichází do kontaktu s daným objektem.

Aby byla zaručená kvalita termosnímků, měl bys při měření dodržovat minimální vzdálenost (30 cm). Jako efektivní se ukázala dvoukroková metoda.

Když se například zkoumají u zdi problémy s izolací, prvním měřením z větší vzdálenosti se získá dobrý první přehled. Druhý snímek, tentokrát zblízka, pak poskytne podrobný závěr a je výrazně spolehlivější, protože jsou zde vyloučené chyby na základě velké vzdálenosti. Protože vzdálenost má na kvalitu měření velký vliv, mělo by se obecně provádět z co možná nejmenší vzdálenosti.